Strop je hotový, na řadě je atika. 

Už si nevzpomínám, jaký jsem k tomu měl důvod (pravděpodobně jednodušší manipulace,  nižší náklady a menší věnec), ale zvolil jsem 100mm Porfix jakožto zdivo na atiku, což se záhy ukázalo jako poměrně nepraktická volba. Už samotné zdění je o nervy, jelikož vyrovnat takhle úzké cihly není jednoduché. Jelikož je cihla dost tenká a nemá prostorovou pevnost, každé 2m jsme ještě navrtali roxor do věnce a do cihly pro zpevnění. Po vyzdění 2 řad jsme řešili, jestli celou plochu ještě nezpevnit natažením do perlinky, ale bylo nám nakonec řečeno, že to není nutné. Příště bych atiku rozhodně vyzdil z 200mm tvárnic.

Když už se nám podařila atika vyzdít a (snad) i jakžtakž rovně, přišel na řadu ještě jeden poslední železobetonový věnec. Prý tam musí být. No co už.. Nějak už to naposledy přežijem.. Takže klasika roxory (nějaké zbytky 10, 8, 6mm) a pak vybednit. Atika bude ve finále spádovaná dovnitř, takže jsme rovnou bednili ve spádu a to tak, že vnější výška věnce byla 12cm a vnitřní 10cm. To by mělo na spád stačit. 

Vybedněno a zbývá zabetonovat. Jelikož by se mělo jednat o cca kubík betonu, podali jsme si na střechu míchačku, písek a cement a už jsme jeli hezky “ruční mix”. Za 3-4h bylo hotovo. 

Tak. Stavebně atika vyřešena, je na řadě vyřešit ještě její “obal”. Radil jsem se s projektantem, studoval řešení na internetu a bavil se s izolatérama. Vlastně se řeší pár věcí:

  • Izolant
  • Desky
  • Ukončení hrany
  • Oplechování

Ohledně izolantu bylo navrženo použít EPS 100 100mm. Poté střechař navrhoval použití XPS 60mm a další střechař EPS 120mm. Někdo mi dokonce doporučoval i PIR desky. Nakonec jsem kvůli zvýšení atiky zvolil EPS 100 120mm.

Jakmile je atika zaizolovaná, řeší se desky na které na závěr přijde oplechování a folie. Běžně se dává OSB deska cca 21mm, ale někdo navrhuje i překližku. Volím levnější OSB desku jelikož její hlavní úloha bude pouze držet tvar atiky.

Dalším prvkem bylo ukončení vnější hrany atiky. Jsou 2-3 možnosti. Buď se použije závětrná lišta, okapnice nebo se celá atika oplechuje.

Závětrná lišta vytváří větší svislou plochu před atikou. 

Okapnice je subtilnější prvek – jedná se o takový “zobáček”.

Oplechování celé atiky se pak nejspíše dělá méně standardněji, nicméně lépe ochrání a prodlouží životnost folie.

Chvíli jsme dumali zda zvolit závětrnou lištu nebo okapnici, ale nakonec padla volba na závětrnou lištu bez nějakého silnějšího objektivního důvodu. Trochu více se nám líbila 🙂