Další z těch důležitějších a větších úloh. Izolace střechy. 

Skladba je zhruba: parozábrana (asfaltový pás), spádová vrstva (EPS?), tepelná izolace (EPS), separační vrstva (geotextílie), hydroizolační vrstva (folie, asfaltové pásy…) a dle způsobu montáže případně další separační vrstva geotextílie a kačírku či dalších vrstev v případě zelené střechy.

Parozábrana

Zde bylo jasno poměrně brzy. Jediné, co se řeší je modifikovaný vs. oxidovaný asfaltový pás, případně jeho tloušťka a vrstvy. Po rychlé rešerši volím 4mm modifikovaný asfaltový pás se skelnou rohoží. Někdo ještě používá 5mm, případně s hliníkovou vrstvou. Bylo mi řečeno, že tato varianta je v pořádku.

Spádová vrstva

Spád na ploché střeše se nejspíše v drtivé většině případů řeší pomocí spádových klínů z EPS. Jeden střechař nám však doporučil spád vybetonovat z důvodu velkého množství odpadu při použití spádových klínů. Často je na klíny také potřeba nějakou dobu čekat než se vyrobí. Začal jsem tedy zkoumat, jak na to.

Musím říct, že dohledat nějaké praktické informace bylo poměrně složité. Většina lidí použila spádové klíny a betonáž neřešila. Nakonec jsem se dopídil závěru, že betonovaný spád by bylo možné realizovat z lehčeného betonu typu Polystyrenbeton. Dohledal jsem i nějaké receptury na přípravu takového betonu svépomocí za použití polystyrenové drti (např. izo-ball). 

Po delším zvažování jsem však usoudil, že už se mi asi nechce nic dalšího betonovat, navíc bychom tím přidali zbytečnou zátěž a možnosti ušetření financí byly minimálně diskutabilní. Spádová vrstva tedy bude realizovaná pomocí klasických spádových klínů z polystyrenu. Většina dodavatelů (např. DEK) dokonce i zdarma vypracuje kladečský plán takových klínů.

Tepelná izolace

Co se týče tepelné izolace navrhoval projekt EPS 100 100mm ve dvou vrstvách. Zvažovali jsme však ještě možnost předělání střechy na pochozí terasu a to by se pak hodila pevnější vrchní vrstva. Zároveň ještě plánujeme umístit na střechu solární panely. Po porovnání cenových rozdílů jsem se rozhodl pro použití EPS 150 120mm ve dvou vrstvách a navrch spádové klíny z nejpevnějšího EPS 200. To by mělo stačit i pro případnou terasu kdybychom se někdy rozhodli kačírek vyměnit 🙂

Separační vrstva

Mezi polystyrenem a folií musí být separační vrstva. Zde jsou všichni zajedno a tak používáme geotextílii 300g/m2. Kde už nastaly menší rozkoly byla druhá separační vrstva – tedy mezi folií a kačírkem. Někdo navrhoval použít geotextílii, někdo nopovou folii a někdo doporučoval dát kačírek rovnou na folii. 

No. Po nějaké rešerši mi jednoznačně vyplynulo použití geotextílie a vzhledem k mnohatunové zátěži volíme vyšší gramáž 500g/m2. 

Mimochodem – nopová folie je spíše vhodná pro zelené střechy (minimálně to mi bylo řečeno) a argument proti separační vrstvě byl růst náletů v ní, ale ty podle mě můžou růst i mimo tuto vrstvu. 

Hydroizolační vrstva

Měli jsme v projektu navrženou zatíženou PVC folii, ale nebyl bych to já, kdybych se v tom trošku nepošťoural a nepozjišťoval další možnosti 😀

Už dříve jsem se dozvědel o EPDM folii, což by měl být odolnější materiál, který se zároveň vyrábí ve velkých rozměrech, takže se minimalizuje počet spojů. K mému nemilému zjištění by se však počet dodavatelů v ČR dal spočítat na prstech jedné ruky. Z čeho nejspíše pak pramenila i cenovka, která byla zhruba o 40% vyšší, než u PVC folie. 

Dále jsem zvažoval i asfaltové pásy – přecejenom “dříve” se střechy z pásu dělaly dost často. Bohužel i přesto, že jsem tomu věnoval docela dost času se mi nepodařilo dohledat dostatek relevnantních informací ohledně střechy z AP, resp. takových informací, které by mě přesvědčily jít touto cestou. Svaz výrobců asfaltových pásů (logicky) loboval za asfaltové pásy a dodavatelé folií zase opačně. Objektivních srovnání bylo velice poskrovnu. 

Jeden argument byl, že bychom byli asi schopni si takovou střechu zhotovit svépomocí, ale když jsem si to párkrát promyslel, usoudil jsem, že se střechou (resp. vlhkostí) si není radno zahrávat, a tak bych to raději nechal na profesionálech. Navíc když jsem si nechal jednu nabídku vypracovat, tak se pohybovala na úrovni EPDM folie, takže rozhodování nakonec bylo spíše mezi EPDM a PVC.

Jelikož 

  • dodavatelů EPDM je velice málo, 
  • zkušeností (recenzí) také, 
  • je podstatně dražší 
  • a protože PVC se dnes dává snad na každou plochou střechu

jsem se rozhodl pro PVC folii.

V rámci PVC folii je pak dostupné množství výrobců, přičemž mezi hlavními byli Fatrafol, DEKPLAN, Bauder a Protan. Po vyslechnutí různých názorů jsem zavrhl DEKPLAN a pak už jen vybíral dle dodavatele. Nakonec náš dodavatel (ale doporučovala ho i většina ostatních) nabízel Fatrafol, který jsme i zvolili.

Způsob montáže

PVC folii lze montovat třemi způsoby – kotvit, lepit, nebo přitížit. Projekt navrhoval přitížení, ale opět jsem se v tom chtěl trochu nachytřit. Naštěstí v této oblasti bylo jasno poměrně rychle jelikož kotvení bude z podstaty věci nejvíce náchylné na problémy a lepení mi snad nikdo z dodavatelů ani nedoporučoval. Folie tedy bude přitížena kačírkem. 

Tloušťka folie

PVC folie se (dle výrobce) dodává zpravidla v tloušťkách 1.5, 1.8 a 2.0mm. Čím silnější, tím menší riziko poškození a tím vyšší cena. Často mi byly nabízeny “standardní” 1.5mm (něteří dokonce pracovali pouze s 1.5mm) dokud jsem se nezeptal na ostatní síly. Nakonec jsme dospěli k 2.0mm jelikož cenový rozdíl nebyl nijak závratný a budeme mít větší klid 🙂

Ostatní

Odtoky vody

Další z rozhodnutí muselo padnout ohledně způsobu odtoku vody ze střechy.

Jsou asi 3 varianty. Buď to bude tzv. chrlič (také pojistný přepad), který jde rovnou skrz atiku ven, nebo je pak vodorovná vpusť, která se usazuje do tepelné izolace a teprve pak jde do strany ven skrz atiku, nebo vpusť svislá – ta pak může jít např. rovnou svisle dolů v případě vnitřních svodů.

Názor většiny střechařů byl použít chrlič z důvodu neoslabování tepelné izolace na ploše a zároveň je to o 4 otvory méně. A méně otvorů znamená vyšší spolehlivost. Proti chrliči jsem neměl žádný pádný argument, a tak volba padla na ně.

Mimochodem – TOPWET, hlavní výrobce těchto prvků, má na svém webu perfektně zpracovanou dokumentaci, včetně technických nákresů a návodů.

Prostupy

Na střechu a ze střechy bude pravděpodobně třeba přivést různou kabeláž – ať už pro fotovoltaiku, anténu či vánoční osvětlení a to typicky znamená prostupy skrz strop/střechu. Naštěstí máme komín s větrací šachtou, který (dle specifikace výrobce) umožňuje vedení kabeláže právě touto šachtou. Šachta má rozměry cca 10x45cm, takže by měla mít dostatek prostoru pro potřebná vedení. Jediným prostupem (kromě komína) pak bude odvětrání kanalizace o průměru 110mm.

Komín

Před izolací střechy musí být připraven i komín. To v našem případě znamená komín zaizolovat minerální vatou tl. 50mm a to pak tzv. “natáhnout” do perlinky a lepidla. Výška tohoto obalu pak musí sahat nad budoucí tepelnou izolaci z polystyrenu. Prakticky jsme vzali jednu celou desku minerální vaty o rozměrech 100x60cm a výšku tak dali na celých 60cm. Po řádném vyschnutí se ještě tato plocha napenetrovala asfaltovou penetrací, jelikož poté bude obalena asfaltovými pásy.

Kačírek

Poslední částí (kterou jsme ještě měli v režii my) byla finální vrstva z kačírku. Myslel jsem si původně, že vrstva má být třeba 5cm, načež mi bylo vysvětleno, že se to počítá dle dané oblasti, resp. dle síly/sání větru. Obecně se vrstva pohybuje mezi 5-15cm. Nakonec jsem volil cca 9cm což u nás vyšlo na 16t kačírku frakce 16/32.