Nejotravnější práce doposud? Jednoznačně šalování věnce. Taková zkouška nervů a trpělivosti. Alespoň pro mě.

Aby bylo možné věnec zabetonovat, je potřeba připravit bednění, alias šalung po obou stranách zdí, nad kterými věnec bude. K tomu jsou zapotřebí šalovací desky. Jsou asi 2 možnosti, jak šalung provést. Buď použít speciální betonářské piri desky k tomuto účelu přímo určené nebo vyrobit “štíty” z klasických prken či OSB desek. Po krátké investigaci cen jsem jednoznačně dospěl k druhé variantě. Teď byla otázka, zda kupovat nová prkna či OSB desky a štíty si vyrobit, nebo zda koupit štíty již zhotovené z druhé ruky. Opět po chvíli finanční analýzy jsem dospěl k druhé cestě. Nedaleko od nás jsem narazil na 2 inzeráty, kdy každý nabízel cca 75bm šalovacích prken. Obě koupě jsme uskutečnili a šalung na celý věnec vyšel na 7000Kč s tím, že počítám, že štíty pak po stavbě opět prodáme nebo jinak zužitkujeme. Jenom pro doplnění – rozhodoval jsem se mezi koupí nových OSB desek, které by se pak případně také daly použít (například na atiku či podhledy), ale desky byly zapotřebí tl. min. 18mm a ta cena už nebyla příliš příznivá. Každopádně pro někoho by to také mohla být vhodná varianta.

Bednění máme, co dál?

Bednění je potřeba na zdi nějakým způsobem upevnit. Rozhodli jsme se použít klasické 100mm hřebíky, které natlučeme skrz prkna do výšky plánovaného věnce a o hřebíky prkna na zdi opřeme. Samo o sobě to takto nestačí a prkna by spadla. Prkna naproti sobě jsme ještě provrtali a svázali vázacím drátem tl. 3mm a zároveň jsme mezi prkna dali dřevěné rozpěry o šířce zamýšleného věnce. Je to nejlepší způsob jak to dělat? Asi ne. Ale nám to relativně fungovalo. I když jsou na tuto práci určitě zapotřebí minimálně 2 osoby (protože jsou jednak štíty dlouhé a těžké, ale take mezi tím, co se štíty stáhnou drátem je potřeba přidržet).

Po položení štítů přišlo na řadu vyrovnávání – zajištění, aby jsme všude dosáhli stejné výšky. U novostavby to může být relativně jednoduché, jelikož už by se dalo očekávat, že zdi pod věncem budou zhotovené kvalitně v jedné výšce. Tím, že jsme ale ponechali původní zdi suterénu jsme bohužel úplně nedokázali ovlivnit stejnou výšku zdí po celém obvodu a tak se skutečně na několika místech ukázalo, že jsou zdi o něco níže než jinde. To znamenalo štíty zvednout tak, aby byly všechny “ve vodováze”. K tomuto jsme si vypůjčili od známého (díky Milane) nivelační přístroj se stativem, což určování správné výšky značně usnadnilo. Na závěr jsme ještě vše prošli ještě jednou klasickou hadicovou vodováhou “šlaufkou”.

Vzhledem k tomu, že jsme měli štíty z druhé ruky, stávalo se, že jsou některá prkna zkoucená, provrtaná či disponují jinými nechtěnými otvory. Aby beton nevytékal dopěnili jsme ještě škvíry a spoje klasickou montážní pěnou. 
Co bylo tedy nejotravnější a o nervy? Pro mě vlastně to celé. Bylo třeba přesně zaměřit a nařezat štíty aby vyšly délky podle zdí. Štíty nasadit a pospojovat. Poté vše vyrovnat na stejnou výšku. No a doufat, že ta výška vydrží, že si beton někde nenajde cestu ven, že se někde nevyboulí stěna, že štít nespadne.. A celé to bylo super zdlouhavé, vyžadovalo to preciznost a vícero lidí. No na další šalování bych se nejradši někam vypařil.