Nejsem fanoušek dřevostaveb a tak od začátku bylo jasné, že budeme zdít. Otázkou bylo z čeho.

Nejprve jsem myslel, že “není co řešit – bude to prostě klasická pálená cihla”. Zdili jsme z ní dům rodičů, takže víme, do čeho jdeme. Plány nám trochu rozhodil známý – majitel stavební firmy, který po obhlídce domu doporučoval použití porobetonových tvárnic, ze kterých on sám staví většinu domů a naopak nebyl fanoušek pálených cihel. I přesto, že jsem měl z nějakého důvodu vsugerováno, že pokud budeme někdy stavět, tak určitě ne z porobetonu, tak mi zasadil tak trochu brouka do hlavy.

Začal jsem se pídit po dalších informacech a zkušenostech a aby toho nebylo málo, narazil jsem ještě na třetí variantu materiálu – VPC, neboli Vápeno-pískové cihly. Bezvadný. Co teď?

Po hodinách googlení jsem skončil s Google tabulkou, kam jsem si sepsal dostupné varianty, které by připadaly do úvahy a jejich vlastnosti. Zajímaly mě především

  • izolační vlasnosti,
  • akumulační vlastnosti,
  • akustické vlastnosti,
  • hmotnost a
  • cena.

Doplním, že akustika mě zajímala z toho důvodu, že jsem dost citlivý na hluk a potřebuji mít pro práci i relax ticho. Hmotnost mě pak zajímala z praktického hlediska vzhledem k realizaci svépomocí – jednoduše abychom si úplně neoddělali záda. Nakonec akustické vlastnosti hrály menší roli než jsem si myslel, jelikož lokalita sama o sobě je hodně tichá a vzhledem k tomu, že budeme mít relativně hodně zdí prosklených, budou důležitější akustické vlastnosti oken a dveří.

V první fázi mi vyšly následující výrobci:

  • Porotherm (pálená cihla),
  • Heluz (pálená cihla),
  • Porfix (porobeton),
  • Hella (porobeton),
  • KM Beta (VPC) a
  • Porfix (VPC).

Jedná se o poměrně běžné výrobce, jejichž produkty jsou často k dostání ve většině stavebnin.

Po porovnání vlastností mi v podstatě vyšlo, že pálená cihla nemá moc velký význam a tak bylo rozhodování mezi VPC a porobetonem. Několikrát jsme ještě s přítelkyní měnili volbu až jsme se nakonec ustálili na VPC. Důvod byl ten, že má výborné akumulační a akustické vlastnosti a nižší izolační vlastnosti holt doženeme dodatečným fasádním zateplením. Opačně (tedy dohnat akumulační vlastnosti) by to bylo složitější (nebo nemožné?). Hmotnost sice taky nic moc, ale dočetl jsem se, že se běžně staví z 175mm širokých cihel, které váží přibližně 18kg, což mi přišlo přijatelné. Navíc jsou údajně VPC velmi rovné a snadno se z nich zdí. Zbyvá tedy vyřešit konkrétního výrobce.

Zezačátku jsme uvažovali pouze KM Beta a jejich cihly Sendwix a novinku od Porfixu – řadu AKU. Chvíli jsem bombardoval maily a telefony jejich technické poradce abych získal nejrůznější technické ukazatele a už jsem byl rozhodnutý pro Porfix z důvodu známé a dostupné značky a také proto, že jsme na Sendwix často nacházeli negativní zkušenosti, pak se mi ale do hledáčku dostali němečtí výrobci Kalksandstein, rep. Vapis.

Nejprve se mi do toho moc nechtělo, protože jsem si myslel, že bude komplikované vyřídit dopravu, případně reklamaci atd. Po chvíli čtení zkušeností mi  z toho všeho vyšlo, že např. Vapis je u nás relativně často používaný a dokonce i oblíbený. Nejedná se ani o žádného nováčka na trhu – skupina vyrábí zdivo několik ❓desítek let.

Na webu Vapis nacházím produktové listy, ceník i kontakty. Po prohlédnutí katalogu jsem si uvědomil, že např. u Porfix AKU vůbec nebyly nikde zmíněny systémové prvky jako poloviční cihly, vyrovnávací bloky, překlady či věncovky. (Možná se předpokládá použití porobetonových?). Vapis toto vše nabízí.

Přiznám se, že si nejsem zcela jistý vztahem mezi firmou Kalksandstein a Vapis (někdy mi přišlo, že je to jedna a ta samá firma pod společnou střechou H+H?), nicméně Vapis na mě působil obecně tak nějak lépe – přehlednější materiály a web, více videí na Youtube či více recenzí. O cenovou nabídku nicméně napíšeme i do Kalksandsteinu. Uvidíme.

V procesu jsem se také rozhodoval, zda nepoužít velkoformátové cihly pro strojní zdění, vypůjčit si stroj a mít tak postaveno rychleji. Oba dodavatelé mi ale toto vymluvili s tím, že strojní zdění se na rodinné domy údajně vůbec nevyplatí a že se to dělá hlavně u průmyslových budov.

Dalším zajímavým prvkem u VPC, hlavně u těch s elektrokanálkem, je to, že není úplně jednoduché nanášet lepidlo běžnou zednickou lžicí právě z důvodu otvorů. Všichni výrobci tak poskytují možnost zakoupení tzv. maltovacích saní, do kterých se nahází maltq/lepidlo a pak jenom posunováním po cihlách materiál nanáší aniž by něco skončilo v elektrokanálcích.

Abych to tedy shrnul – vybrali jsme si vápeno-pískové cihly od výrobce Vapis (případně Kalksandstein) a to z důvodu

  • výborných tepelně-akumulačních a
  • akustických vlastností a také díky
  • možnosti vyzdít velmi tenké zdi (obvod 175mm) a tak ušetřit nějaké místo v domě,
  • (údajné) kvality/přesnosti cihel,
  • dostupnosti všech systémových prvků,
  • léty prověřené historie výrobce i materiálu a
  • mnoha pozitivních zkušeností mezi stavebníky.

Pro jistotu uvedu, že rozhodně netvdím, že toto je jediná univerzální či nejlepší varianta – každý může mít jiné požadavky a proto je dobré brát do úvahy různé materiály i výrobce.